INSTITUTE OF THE CHAMBER OF COMMERCE

VÝHODY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
vedeného před rozhodci Institute Of the Chamber of Commerce

Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení majetkových sporů, jehož základní úprava je obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením § 30 uvedeného zákona se na právní vztahy v oblasti rozhodčího řízení subsidiárně (podpůrně) aplikují ustanovení obecného procesně-právního předpisu v oblasti procesního práva, kterým je zákon č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řízení (občanský soudní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Uvedeným zákonem, jehož procesními ustanoveními upravujícími postup soudu při vedení soudního řízení, se řídí rovněž rozhodci při vedení rozhodčího řízení.

Výkon rozhodčího nálezu, který je v českém právním řádu tzv. exekučním titulem, což znamená, že ten, kdo ve věci před rozhodcem uspěl, se může přímo domáhat výkonu rozhodnutí, je možné realizovat soudně, nebo na prostřednictvím soukromých exekutorů, působících na základě zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Podstatou řízení před rozhodcem je dohoda sporných stran o tom, že jejich spor bude řešen právě formou rozhodčího řízení před rozhodcem nebo rozhodčím senátem. Ujednání smluvních stran může mít formu buď rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí doložky. Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, tedy rozhodnutí, které má účinky pravomocného rozsudku a je tak řádným exekučním titulem.

Rychlost
zatímco soudní řízení bývá otázkou mnoha let, rozhodčí řízení je záležitostí maximálně několika týdnů. Rozhodce přitom v řízení postupuje bez zbytečných formalit, což mu lépe umožňuje pochopit stanoviska obou stran a dovést je tak často ke smíru.

Neveřejnost řízení
poskytuje oběma účastníkům řízení jistotu, že skutečnosti tvořící předmět sporu nebudou veřejně prezentovány. Zatímco rozsudek obecného soudu musí být vyhlášen veřejně a v průběhu řízení lze vyloučit veřejnost jen ve výjimečných případech, rozhodčí nález je vydán jen před spornými stranami.

Nižší náklady
vyřízení sporů před rozhodci je levnější než standardní soudní řízení

Široká vykonatelnost
rozhodcem vydaný rozhodčí nález, který je sporným stranám doručen, nabývá účinků pravomocného soudního rozsudku. Je tak řádným exekučním titulem a na jeho základě lze okamžitě začít vést výkon rozhodnutí. Za velkou výhodu lze považovat také širokou vykonatelnost rozhodčího nálezu v cizích zemích - v tomto ohledu je daleko lepším exekučním titulem než rozsudek soudní, který je v zahraničí považován za rozhodnutí cizí státní moci a jeho vykonatelnost je tak uznávána velmi nepravidelně.

Technické zázemí
rozhodci mohou přímo při jednání využít dokonalého technického a personálního zázemí. K okamžité dispozici je výpočetní a kopírovací technika, internet, notář, Česká pošta i zahraniční expresní pošta.

Kvalita
spory jsou rozhodovány odborníky z oblasti právní teorie i právní praxe a ekonomických věd, mající k dispozici sbor právních, ekonomických a finančních poradců, možnost konkrétní právní problémy pohotově konzultovat s předními odborníky působícími v justici, bankovnictví i finanční a podnikatelské sféře, na vysokých školách a ve vědeckých ústavech

Důvěryhodnost
spory jsou rozhodován rozhodci, na nichž se strany předem dohodly, mají důvěru všech zainteresovaných stran.

Neformálnost
rozhodčí řízení je mnohem více neformální než řízení před soudy, přísné dodržování procesních předpisů je však zaručeno

Jednoinstančnost
rozhodnutí rozhodců ve formě rozhodčího nálezu je konečné a po jeho doručení stranám pravomocné, poté je vykonatelné, proti rozhodčímu nálezu není možné podat řádný opravný prostředek, soud může zrušit rozhodčí nález z důvodů uvedených v zákoně To však nedává prostor pro nedodržování zákonnosti

Možnost uzavření smíru
rozhodčí řízení nemusí vždy jen končit pravomocným rozhodčím nálezem, neboť vzhledem k neformálnosti poskytuje mnohem větší prostor pro uzavření smíru - možnost kompromisního vyřešení sporu a uzavření dodatků k původní obchodní smlouvě, reflexe reálných možností dlužníka a skutečných zájmů věřitele